Dress rehearsal/premiere

The dress rehearsal for The Foot Doctor took place at the annual autumn outing to Petrvald. It was filmed and therefore could show us everything that needed adjustment before the premiere the next day in Frydek. And it really was everything. But a full house, correct lights, sounds and curtains made sure the official launch went fairly well. Below is a review written as the younger generation’s take on that “normal” period of the country’s history. In Czech though. A loose translation into English would be “It was great!”. 

Nohař, aneb Marxista z Hollywoodu

Plastové banány, provizorní whisky z nemocničního jódu, kofola, chlebíčky a jedna nepovedená návštěva falešného amerického marxisty. Těmito kulturními referencemi ponořila veselohra amerického Frýdečana Darena Bakera diváky zpět do bizarních časů normalizace, kdy zdi veřejných prostor zdobil Husák, lidé se oslovovali „soudruhu“ a i nemožné bylo možné. Hlavní zápletkou konverzační komedie na normalizační téma je přednáška již zmiňovaného hollywoodského marxisty a zároveň oficiálního lékaře politbyra tehdejší Německé demokratické republiky toho času působícího v Karlmarxstadtu. Ten poctí svou návštěvou a osvětou pražskou nemocnici, jejíž ředitel s chotí mu po přednášce vystrojí malé občerstvení ve foyer.

První část by se dala nazvat „čekáním na marxistu“, za jehož nepřítomnosti diskutuje nad chlebíčky paní ředitelová s lékaři a s uklizečkou o normalizačním životě a jeho léčkách. Ačkoliv aktéři patří k různým názorovým táborům od skepticismu po budovatelský entusiasmus, debatou prosakuje nesmyslnost všedního dne, kde si lidé lžou do kapsy, že plastové banány jsou skutečné a kde uklizečky hovoří cizími jazyky, protože jsou lékařkami, které „nepodepsaly“. Na rozdíl od Godota ale marxista skutečně přijde a vyvolá na jevišti nové konfrontace, patolízalství (téměř doslova, vždyť je specializací „nohař“) a rozpaky. A to tím více, že ze specialisty přes chodidla a ideologii se vyklube hochštapler uprchlý z opavské psychiatrické léčebny. Ale kdo měl rozeznat hollywoodský akcent od akcentu „po našimu“?

Tento americko-československý kus nastavuje karikaturní zrcadlo bizarní době minulého režimu a je o to zvláštnější, že autorem (ztvárňujícím také marxistu) je Američan, který tuto dobu v praxi nezažil, na rozdíl od většiny herců, kteří na place rozverně vdechují hře život. Zaváhání na jevišti, jistou schematičnost děje a postav či místy dlouhé konverzační pasáže divák hercům promine, neboť jako celek má hra spád a skutečně se jedná o „bláznivou komedii“ (jak informuje titul) a ne akademickou debatu o době Husáka.

Hra může být hůře pochopitelná pro mladší ročníky (ke kterým se řadí i autorka recenze). Ty nemohou zalovit v osobních vzpomínkách a srovnat autentičnost děje či sáhnout po vlastních dobových historkách. Kus je ale zajímavým příspěvkem do debaty právě v těchto dnech, kdy slavíme 25. výročí Sametové revoluce. Jedněm nabízí vhled do kapitol dějin, o kterých se ve školách dnes moc nemluví, a druhým vzpomínky na mládí, na které ze zdi dohlížel již výše zmiňovaný Husák.

 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *